Česká národní banka (ČNB) v únoru pokračovala v uvolňování měnové politiky a rozhodla se snížit základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %. Toto rozhodnutí, které jednomyslně podpořili členové bankovní rady, přichází v době klesající inflace a zpomalujícího ekonomického růstu. Měnová politika v České republice tak vstupuje do fáze postupného uvolňování, přičemž centrální banka signalizuje možnost dalšího poklesu úrokových sazeb v průběhu roku. Očekává se, že sazby do června 2025 klesnou na 3 %, zatímco ve druhé polovině roku by se mohly stabilizovat.

Makroekonomický výhled: nižší růst, stabilní inflace

ČNB při zveřejnění rozhodnutí o sazbách představila také novou makroekonomickou prognózu, která přinesla revizi ekonomického růstu směrem dolů. Pro rok 2025 centrální banka očekává růst HDP o 2 %, což je méně než původně předpokládaných 2,4 %. Očekává se, že růst v roce 2026 mírně zrychlí na 2,4 %.

Podle posledních údajů se meziroční inflace držela v cílovém pásmu ČNB. V prosinci dosáhla 3 %, zatímco předběžné údaje z ledna ukazují její pokles na 2,8 %. Centrální banka proto očekává, že průměrná inflace bude v roce 2025 činit 2,4 % a v roce 2026 klesne na 2,1 %.[1]

Prognóza ČNB stanovila také očekávaný kurz koruny vůči euru na úrovni 25,20 EUR/CZK v roce 2025 a 25,40 EUR/CZK v roce 2026, což signalizuje relativní stabilitu české měny v dalším období. [2]

Důvody pro snížení sazeb

Jedním z hlavních faktorů, které umožnily ČNB snížit sazby, je pokles inflace. Klesající spotřebitelské ceny a pokles inflačních očekávání tak vytvořily prostor pro uvolnění měnové politiky, aniž by byla ohrožena cenová stabilita.

Přesto existují rizika, která mohou boj s inflací zpomalit. Podle guvernéra ČNB Aleše Michala k tomu patří přetrvávající růst cen služeb a potravin, který může být způsoben vyššími mzdovými požadavky a růstem výdajů veřejného sektoru. ČNB proto i přes snížení sazeb zachovává opatrný přístup a bude dále vývoj inflace a ekonomické aktivity bedlivě sledovat.

Dopady na finanční trh a spotřebitele

Snížení úrokových sazeb bude mít nepochybně dopad na finanční trhy, ale i na běžné spotřebitele. Pokles referenčních sazeb bude mít negativní dopad na úrokovou sazbu z bankovních vkladů, což znamená, že střadatelé mohou očekávat nižší výnosy ze svých úspor. Na druhou stranu levnější financování by mohlo snížit úrokové sazby hypoték, i když vývoj v tomto segmentu bude záviset i na dlouhodobých tržních úrokových sazbách.

Hlavní ekonom Banka Creditas Petr Dufek poznamenal, že snížení sazeb bude mít jen omezený přímý dopad na firmy, protože jejich hlavním problémem v tuto chvíli nejsou vysoké úrokové sazby, ale spíše nízká poptávka a nedostatek objednávek. Za této situace se očekává, že oživení růstu bude muset podpořit také fiskální politika a zlepšení vnějšího ekonomického prostředí.

Jak je na tom sousední Německo?

Situace v České republice je v kontextu evropské ekonomiky relativně stabilní, a to zejména ve srovnání se sousedním Německem, které se potýká s dlouhodobou ekonomickou stagnací. V posledním čtvrtletí roku 2024 německý HDP klesl o 0,2 %, zatímco analytici původně očekávali mírnější pokles, a to o 0,1 %.

V meziročním srovnání se německá ekonomika snížila o 0,2 %, což potvrzuje trend slabého růstu v posledních dvou letech. Přestože se Německo technicky vyhnulo recesi, ekonomická aktivita zůstává utlumená a výhled je nejistý.

Německá vláda proto revidovala svou prognózu růstu pro rok 2025 výrazně směrem dolů, z původních 1,1 % na pouhých 0,3 %. Ministr hospodářství Robert Habeck popsal situaci jako vážnou, přičemž mezi hlavní problémy patří politická nejistota, vysoké náklady a strukturální problémy. Politickou nestabilitu zhoršily také předčasné parlamentní volby, které se budou konat 23. února 2025 po loňském pádu vládní koalice.

Přestože je Česká republika úzce propojena s německým průmyslem, její ekonomika v současné době vykazuje lepší dynamiku. Stabilní inflace, postupné snižování úrokových sazeb a mírný hospodářský růst vytvářejí pozitivnější výhled, i když vývoj v Německu zůstává rizikovým faktorem.

Závěr: ČNB pokračuje v uvolňování měnové politiky

Česká národní banka se rozhodla pokračovat v postupném snižování úrokových sazeb. Základní sazba klesla na 3,75 %. Inflace se drží v cílovém pásmu ČNB, přičemž se očekává její další pokles, což vytváří prostor pro další uvolňování měnové politiky. Hospodářský růst byl však revidován směrem dolů, a to na 2 %. Hlavním problémem pro firmy nejsou vysoké úrokové sazby, ale spíše slabá poptávka a nízký objem objednávek. Investoři by proto měli sledovat další kroky ČNB, situaci na finančních trzích a také dynamiku německé ekonomiky, a to vzhledem k pokračující roli Německa jako klíčového obchodního partnera České republiky.

Zdroje:

https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/prognoza/

https://www.investicniweb.cz/cnb-zasedani-unor-2025

https://www.cnbc.com/2025/01/29/germany-slashes-economic-growth-expectations-ahead-of-february-election.html

[1,2]Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, které mohou být nepřesné, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které se dají těžko předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.