Pozornost široké veřejnosti se směrem k českému zemědělství stočí zpravidla ve chvíli, kdy tuzemští farmáři hrozí tím, že svou technikou vyrazí do větších českých měst. Jedny z největších zemědělských protestů u nás se za poslední roky udály letos na jaře. Účastníci si hromadně stěžovali na špatný stav českého agrárního sektoru nebo na hrozbu dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny. Tuzemské zemědělství si však zdaleka nevede tak špatně, jak by se z mediálních výstupů mohlo zdát.

Zisk českých zemědělských firem v roce 2023 dosáhl 8,7 miliardy korun. Jedná se tak o meziroční pokles přibližně o 60 procent, což zní velice hrozivě. Abychom si o stavu tuzemského agrárního sektoru udělali přesnější obrázek, potřebujeme vidět nějaký vývoj v čase.

Dá se říci, že skutečné „žně“ zemědělci zaznamenali v roce 2022, kdy už valná část tuzemské ekonomiky a domácností čelila rostoucím cenám energií a nahlas se hovořilo o příchodu energetické krize. Zisk českých zemědělských firem však před dvěma lety činil 22 miliard korun, a oproti roku 2021 tak stoupl o 142 procent, tedy na více než dvojnásobek.

Zemědělský svaz ČR, který čísla sám zveřejnil, upozorňoval, že na údaje za rok 2022 je třeba se dívat v kontextu. Podle jeho šéfa Mratina Pýchy se do bilance hospodaření v roce 2022 ještě nepromítl růst nákladů na osiva a hnojiva, jelikož zemědělci využili zásoby, které pořídili ještě za předkrizové ceny. A faktem je, že jeho odhady se do značné míry do hospodaření za rok 2023 promítly.

Z dlouhodobého pohledu je ale nutné poukázat na to, že českému agrárnímu sektou se daří celkem slušně, což ostatně přiznává i sám Zemědělský svaz. Podle něho se tuzemští farmáři dostali do zisku zhruba od roku 2000, a to po vysoce ztrátových 90. letech minulého století. Situace se zlepšila také vstupem Česka do Evropské unie, což mimo jiné znamenalo přístup k evropským dotacím. Byť si čeští zemědělci často stěžují, že dostávají méně než jejich západní kolegové. Svaz nicméně uvedl, že zisk celého agrárního sektoru v Česku se posledních deset let pohybuje kolem 11 miliard korun ročně.

Je však nutné poznamenat, že údaj o zisku nemusí podávat zcela přesný obrázek o tom, jaký je skutečný stav zemědělského sektoru. O něco přesnější je ukazatel podnikatelského důchodu, který sleduje Český statistický úřad. Ten měří odměnu neplacené práce, výnos z půdy a výnos z užití kapitálu. Podnikatelský důchod se nejvíce blíží koncepci běžného zisku před rozdělením a zdaněním.

Podnikatelský důchod v zemědělství byl za poslední roky nejvyšší v letech 2021 a 2022, kdy dosáhl 26,3, respektive 25,6 miliardy korun. V roce 2023 podle předběžných údajů ČSÚ klesl na přibližně 14 miliard korun, což je meziročně asi o 45 procent méně. I zde se do jisté míry promítá nárůst nákladů zemědělců, ale také jakýsi návrat směrem k dlouhodobému normálu. Podnikatelský důchod v zemědělství totiž v roce 2020 činil asi 16,7 miliardy korun.

Suma sumárum, české zemědělství jako celek si z hlediska svého finančního zajištění nestojí vůbec špatně. Rozhodně ne tak špatně, jak se někteří představitelé sektoru snaží vylíčit v médiích. Čísla zveřejňovaná jak samotnými profesními sdruženími zemědělců (Zemědělský svaz ČR), tak Českým statistickým úřadem (tedy nezávislou entitou) to potvrzují zcela jednoznačně.

Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo zemědělství ČR

Roman Vykouřil, analytik společnosti Wonderinterest Trading s.r.o