Na obnovitelné zdroje připadá v Česku jen necelých 15 procent výroby elektrické energie. Primární překážkou výraznějšího podílu obnovitelných zdrojů energie přitom nejsou přírodní podmínky, ani ekonomika. Za zpomalením nárůstu jejich podílu podle informací analyzovaných společností Wonderinterest Trading stojí byrokracie.

Z celkového objemu asi 60 terawatthodin čisté spotřeby elektrické energie České republiky bychom dokázali obnovitelnými zdroji pokrýt až 97 procent. Vyplývá to z odhadů potenciálu obnovitelných zdrojů, zveřejněných na portálu CzechSight.cz. Skutečné pokrytí obnovitelnými zdroji by ale zřejmě bylo ještě o něco vyšší, protože autoři pracovali pouze s odhadem potenciálu větrných a fotovoltaických elektráren. Pokud bychom vzali v potaz výrobu elektrické energie na našem území, jejíž objem v roce 2020 činil 81,4 terawatthodin, obnovitelné zdroje by jí zajistily z necelých 75 procent.

Vůbec největší potenciál mají v Česku fotovoltaické elektrárny. Jimi by bylo možné zajistit dvě třetiny čisté tuzemské spotřeby elektřiny. Je však nutno rozlišovat jednotlivé typy fotovoltaik. Autoři odhadů vidí největší potenciál ve fotovoltaikách umístěných na fasádách a střechách budov (29 % čisté roční spotřeby elektřiny), dále na brownfieldech (22 %) a v povrchových dolech (15 %). Větrné elektrárny by pak mohly pokrýt zhruba 31 procent čisté roční spotřeby elektřiny v Česku.

Český energetický mix v oblasti produkce elektřiny však stále stojí na dvou silných nohou. Nejvíce elektrické energie se loni vyrobilo v jaderných elektrárnách, a to 36,6 procenta. Jen o 1,5 procentního bodu za jádrem se nacházela elektřina z hnědouhelných elektráren. Na obnovitelné zdroje připadalo necelých 15 procent vyrobené elektrické energie. Zemní plyn pak vyrobil 10,4 procenta elektřiny.

Zdroj: Oenergetice.cz

Otázkou samozřejmě je, proč Česká republika svůj potenciál obnovitelných zdrojů nevyužívá mnohem více. Studie odborného týmu Komory obnovitelných zdrojů vydaná v loňském roce mapuje největší bariéry, které rozvoji obnovitelných zdrojů stojí v cestě.

Komora za jeden z hlavních problémů považuje složitý a pomalý povolovací proces výstavby elektráren. Dosud chybí transpozice evropské směrnice 2018/2001/ES, která by tento proces měla zjednodušit.

Za další významnou překážku Komora považuje nevyhovující podobu stavebního zákona. Jeho současná podoba komplikuje změnu územního plánu pro plánování výstavby obnovitelných zdrojů. V Česku také panuje nesoulad koncepčních plánů na úrovni státu s dokumenty vydávanými na nižších úrovních veřejné správy. To se odráží například v tom, že Národní klimaticko-energetický plán stanovuje určité cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, ovšem zásady územního rozvoje krajů a územní plány obcí realizací těchto zdrojů často vylučují.

Za vítr změny lze považovat vládní programové prohlášení kabinetu Petra Fialy. Ten slibuje do konce roku 2023 aktualizovat Státní energetickou koncepci a také klade větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů. „Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Přispějeme ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025,“ píše se v dokumentu. Vláda chce rovněž zjednodušit pravidla pro instalace obnovitelných zdrojů, včetně zjednodušení administrativy ve stavebnictví.

Zdroj: Oenergetice.cz

https://www.youtube.com/watch?v=Fz5zbb2AOLs