post_image

Česko v infrastruktuře pro elektromobilitu zaostává za Evropskou unií. Staví ale více rychlonabíječek

13.04.2022

V České republice má do roku 2025 vzniknout 3000 nových dobíjecích stanic pro elektromobily. Tím by se jejich počet zvýšil čtyřnásobně oproti konci roku 2020. Pokud navíc budou převažovat rychlonabíječky, může se Česko v elektromobilitě výrazně posunout. Momentálně totiž za průměrem Evropské unie výrazně zaostává.

Tabulka Oprava Loga

Je zcela logické, že rozvoj elektromobility je do značné míry závislý na dostupnosti potřebné infrastruktury. Stejně jako se automobily začaly rozšiřovat ruku v ruce s houstnoucí sítí čerpacích stanic, v případě rostoucího počtu elektromobilů na silnicích je to zcela stejné. Dokazují to data Evropské asociace výrobců automobilů. Vyplývá z nich totiž jednoznačná korelace mezi hustotou dobíjecí infrastruktury a podílem elektricky poháněných vozidel (elektromobily a plug-in hybridy) na nově prodaných vozech.

70 procent ze všech dobíjecích stanic, které jsou v Evropské unii k dispozici, je umístěno jen ve třech zemích: Nizozemsku, Francii a Německu. Stejně tak platí, že tento trojlístek figuruje mezi zeměmi s nejvyšším podílem elektromobilů v rámci nových registrací aut. A stejně tak je možné pozorovat i opačný konec žebříčku, kde se s dalšími vesměs středo- a východoevropskými státy nachází Česká republika.

Z hlediska absolutního počtu dobíjecích stanic si Česko nevede nejhůře. Se svými 1200 nabíječek pro elektromobily jí patří 14. místo v rámci evropské sedmadvacítky. Z postsocialistických zemí je před ním jen Polsko (1291 nabíječek) a Maďarsko (1691). Pokud ale zohledníme počet nabíječek pro elektromobily a počet obyvatel, pro Českou republiku z toho nevyplývá příliš pozitivní výsledek.

Česko je se svými 11,21 dobíjecími místo pro elektromobily v přepočtu na 100 tisíc obyvatel až sedmé od konce v rámci Evropské unie. Celounijní průměr pak činí rovných 50 nabíječek na 100 tisíc obyvatel, Česko tak disponuje jen zhruba pětinou tohoto průměru. Navíc výrazně zaostává za těmi nejlepšími.

Suverénem je Nizozemsko s více než 380 dobíjecími stanicemi na 100 tisíc obyvatel, Česko se však z uctivé vzdálenosti dívá i na řadu zemí bývalého východního bloku. Vůbec nejlepším stavem dobíjecí infrastruktury z postsocialistických států se může chlubit Estonsko (30 stanic na 100 tisíc obyvatel), následuje Slovinsko (28,92) a Slovensko (16,92). Česku mezi těmito zeměmi patří až sedmá pozice.

Na druhé straně je ale třeba zdůraznit, že Česká republika má šanci svou ztrátu za západní Evropou poměrně rychle dohánět. Ještě před výměnou vládní garnitury (v říjnu 2021) totiž ministerstvo průmyslu a obchodu podepsalo Memorandum spolupráci v rozvoji elektromobility v České republice se společnostmi ČEZ, Škoda Auto a správci infrastruktury. Na základě dokumentu má do roku 2025 vzniknout 3000 dobíjecích míst pro elektromobily.

A rozvoji elektromobility by nemusela bránit ani vláda nová. V jejím programovém prohlášení dokonce najdeme příslib, že kabinet Petra Fialy hodlá podpořit „významný rozvoj infrastruktury pro elektromobilitu a další čisté alternativní pohony vozidel“, čímž chce vláda přispět „ke zlepšení kvality ovzduší ve městech“. Vláda navíc hodlá podporovat rozvoj fotovoltaiky, ovšem s důrazem na instalaci solárních panelů na střechy budov. To může výrazně zvýšit možnosti každé jednotlivé domácnosti pro dobíjení elektromobilů pod vlastní střechou.

Že Česká republika začíná stahovat náskok západní Evropy v počtu dobíjecích stanic až nyní, může být paradoxně výhodou. Začíná totiž u nás převažovat podíl rychlonabíječek na celkovém počtu dobíjecích stanic. V tomto ukazateli Česku patří dokonce třetí nejlepší pozice v rámci Evropské unie. Podíl rychlonabíječek u nás činí téměř 51 procent. Nejlépe v EU na tom je Lotyšsko, kde čtyři z pěti dobíjecích stanic tvoří rychlonabíječky. V Nizozemsku je to jen 3,6 procenta.

Je však jisté, že ani další státy Evropské unie nebudou v budování dobíjecí infrastruktury otálet. Podle aktuálního plánu Evropské unie pro rozvoj elektromobility musí do roku 2030 vzniknout v EU až 6,8 milionu nových dobíjecích míst, aby bylo možné naplnit cíl snížení emisí CO2 o 55 procent. Znamená to, že bude muset napříč EU vzniknout 14 tisíc nabíječek týdně, dnes jsou to pouhé dva tisíce.

Sledujte naše nové video.

Podobné články

post_image

České ekonomice se zatím daří. Válka na Ukrajině jí ale výrazně ukrojí z dynamiky

05.09.2022

Výkon české ekonomiky od druhého čtvrtletí 2021 neustále stoupá. Mezičtvrtletní i meziroční dynamika sice slábne, ale nejde o nestandardní vývoj. Hospodářství se stále ještě vzpamatovává z pandemie koronaviru a hledá stabilní...
post_image

Korunu letos drtila válka na Ukrajině i jmenování nového šéfa ČNB, tlak bude pokračovat

08.08.2022

Vývoj směnného kurzu koruny vůči euru se v dosavadním průběhu letošního roku pohybuje doslova jako na horské dráze. Výjimkou nebyly úrovně na dohled hranici 24 korun za euro, ale ani...

Wonderinterest Trading s.r.o. podléhá při výkonu své činnosti dohledu České národní banky ( www.cnb.cz) se sídlem Na Příkopě 28, Praha 115 03. Registrace zde.

Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 115679. Obchodní rejstřík zde.

Wonderinterest Trading s.r.o. není oprávněn přijímat nebo předávat pokyny klientů, týkající se investičních nástrojů. Pokyny k investičním nástrojům může zákazník zadávat pouze prostřednictvím obchodní platformy, jenž provozuje obchodník s cennými papíry, společnost Wonderinterest Trading Ltd.

Wonderinterest Trading s.r.o. není oprávněn přijímat peněžní prostředky ani investiční nástroje zákazníků.

Wonderinterest Trading s.r.o. neuzavírá žádné obchody s kótovanými akciemi mimo regulovaný trh, který má sídlo v členském státě Evropské unie nebo mnohostranný obchodní systém, který má sídlo v členském státě Evropské unie, a to ve smyslu ustanovení § 16c, zákona 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

Právní sdělení: Wonderinterest Trading s.r.o. je registrovaným vázaným zástupce obchodníka s cennými papíry, společnosti Wonderinterest Trading Ltd., který podléhá dohledu Kyperské komise pro cenné papíry (CySec), a je registrovaná pod číslem licence 307/16.

Na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele má zákazník (pokud je spotřebitel) právo na mimosoudní řešení případných sporů vzniklých mezi zákazníkem a společností, jenž jsou spotřebitelským sporem ve smyslu uvedeného zákona. Subjekt příslušný k mimosoudnímu řešení sporů mezi zákazníkem a společností je Finanční arbitr a to ve smyslu zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. Další informace o Finančním arbitrovi a mimosoudním řešení sporů naleznete na adrese Finančního arbitra, Legerova 1581/69, Praha, telefon +420 257 042 070, web www.finarbitr.cz, email arbirt@finarbitr.cz.

Nákup a prodej finančních instrumentů může mít za následek částečnou nebo úplnou ztrátu investice. Měli byste pečlivě zvážit, zda jakékoliv investiční poradenství vyhovuje vašim potřebám, výšce vašich finančních zdrojů a osobním okolnostem.

Wonderinterest Trading

Varování před rizikem: CFD jsou složité nástroje a přicházejí s vysokým rizikem rychlé ztráty peněz v důsledku pákového efektu. 63.64% drobných investorů ztrácí peníze při obchodování s CFD. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak CFD fungují, a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých peněz.