Česká investiční scéna prochází bezprecedentním rozmachem. Zatímco před deseti lety dominovaly konzervativní spořicí účty, rok 2025 potvrzuje, že investování se v České republice definitivně stalo mainstreamovou záležitostí. Aktuální data ukazují nejen masivní příliv kapitálu, ale také dozrávání investiční psychologie českých domácností. Do čeho však Češi investovali nejvíce?

Rekordní zájem o trhy

Podle průzkumu agentury NMS Market Research prošlo vnímání správy osobních financí napříč více generacemi strukturální změnou. Investování se definitivně stalo běžnou součástí rozpočtů českých domácností, o čemž svědčí fakt, že v roce 2025 aktivně investovalo až 39 % populace ve věku 18 až 64 let. Tento meziroční nárůst o 7 procentních bodů potvrzuje, že Češi již nepovažují kapitálový trh za hazard, ale za legitimní nástroj pro budování bohatství, přičemž většina z nich volí cestu dlouhodobého a systematického přístupu.

Miliardový skok a historická maxima ve fondech

Síla českého kapitálu se naplno projevila v objemu finančních prostředků svěřených fondům kolektivního investování, které za posledních pět let zaznamenaly více než dvojnásobný nárůst. Zatímco v roce 2020 se objem majetku pohyboval na úrovni necelých 600 miliard CZK, na konci roku 2025 dosáhl rekordních 1,4 bilionu CZK. Jen v průběhu uplynulého roku se objem prostředků zvýšil o pozoruhodných 218 miliard CZK, což představuje 18% růst poháněný nejen masivním přílivem nových investic, ale také příznivým zhodnocením existujících portfolií.

Strategická rotace

Investiční kultura v České republice zaznamenala výrazný posun i co se týče priorit – dluhopisové fondy s podílem 34 % vystřídala na vedoucí pozici smíšená řešení. Tento posun může reflektovat racionální opatrnost investorů při současných relativně vysokých cenách akciových titulů a snahu o zajištění stabilnějšího výnosu v prostředí vyšších úrokových sazeb. Zároveň pozorujeme rostoucí apetit po reálných aktivech, jelikož nemovitostní fondy zvýšily svůj podíl na trhu na 10 %. Akciové fondy si udržují stabilní 24% pozici, přičemž investoři stále častěji vyhledávají specifické příležitosti v oblastech energetiky a globální digitalizace.

Psychologie investora

Moderní český investor v roce 2026 prokazuje vysokou míru finanční gramotnosti, při tržních korekcích již nepodléhá panice a poklesy cen využívá k efektivnímu snižování průměrné nákupní ceny svých aktiv, poznamenal Martin Řezáč z Erste Asset Management. Pokud bychom hledali hlavní motivaci pro vstup na trhy, odpověď zůstává ve snaze o zajištění finanční nezávislosti na státním důchodovém systému a ochraně úspor před znehodnocením inflací. V neposlední řadě se budování kapitálu pro děti, ať už na kvalitní vzdělání nebo osamostatnění v bydlení, stalo jedním z nejsilnějších pilířů pravidelného investování, přičemž chování se liší podle věku – zatímco starší generace volí konzervativní přístup, mladší investoři naplno využívají dynamické strategie.

Digitální revoluce ve správě portfolia

Technologie hrají v tomto rozmachu klíčovou roli, jelikož více než polovina pravidelných investorů v současnosti spravuje své portfolio prostřednictvím mobilních aplikací alespoň jednou měsíčně. Bankovní domy jako Česká spořitelna a ČSOB zaznamenávají rekordní počty pravidelných pokynů a zvyšování průměrné investované částky, což potvrzuje přechod od jednorázových spekulací k dlouhodobé disciplíně. Digitální platformy tak přinesly do světa investic potřebnou rychlost, přehlednost a pocit nepřetržité kontroly, což jsou faktory, které k trhům přitahují zejména mladší a střední generaci hledající rovnováhu mezi bezpečností a výnosem. [1]

[1] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, která mohou být nepřesná, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.