Výkonnost českého hospodářství se v prvním letošním čtvrtletí prakticky nezměnila. Hrubý domácí produkt meziročně klesl o půl procenta, avšak z mezikvartálního hlediska byl stejný jako v posledním čtvrtletí loňského roku. Jenže HDP nemusí být v současné době tím nejlepším ukazatelem, na který bychom měli upírat naši pozornost.

Český statistický úřad na konci června zpřesnil odhad vývoje hrubého domácího produktu České republiky za první letošní čtvrtletí. Oproti čtvrtletí předcházejícímu se výkonnost našeho hospodářství nezměnila, v porovnání s prvním čtvrtletím předchozího roku byla o půl procenta nižší. V tomto ohledu nám přesnější obrázek dává mezikvartální srovnání, jelikož porovnávání meziroční představuje až přílišný pohled do zpětného zrcátka.

Tahounem českého hospodářství byla především zahraniční poptávka, která meziročně stoupla o 4,6 procenta. Naopak výrazně klesla spotřeba domácností (o 6,4 procenta), avšak vládní výdaje na konečnou spotřebu byly meziročně skoro o čtyři procenta vyšší. V mezičtvrtletním srovnání pak rostly vládní výdaje na spotřebu (o 1,9 procenta), spotřební výdaje domácností byly naopak o 1,2 procenta nižší. O 1,8 procenta také klesly firemní investice.

S českou ekonomikou to ale nevypadá vůbec zle. Jestliže se její výkon mezičtvrtletně nezměnil, pak je to lepší výsledek než ve třetím a čtvrtém kvartále loňského roku. V nich totiž došlo k mezikvartálnímu poklesu o 0,3, respektive 0,4 procenta.

Ve zbytku letošního roku se dá očekávat i mírné oživení. Je třeba si totiž uvědomit, že energetický šok odezněl, ačkoli jisté riziko jeho zopakování stále existuje. Pravděpodobnost, že by se zopakoval ve stejném rozměru jako loni, je však poměrně nízká.

Určitým rizikem pro růst ekonomiky tak zůstává snaha vlády o konsolidaci veřejných financí. Ačkoli kabinet Petra Fialy oznámil prosazení úsporných opatření na roky 2024 a 2025, nakonec přišel s požadavky na snižování výdajů ještě s účinkem v roce letošním. Na druhé straně deklarovaný rozsah v objemu cca 20 miliard korun (tedy asi 0,25 procenta HDP) nepředstavuje žádné silné šlápnutí na fiskální brzdu.

Zároveň pokračuje relativně uvolněná politika České národní banky, která ani na červnovém zasedání nezvýšila základní úrokovou sazbu. Ta už tak celý rok dlí na sedmiprocentní úrovni, a nachází se tak několik procentních bodů pod meziroční inflací. Reálné úrokové sazby jsou tedy i nadále záporné.

Tolik hodnocení stavu české ekonomiky skrze ukazatel hrubý domácí produkt. V současné době se ale jako vhodnější jeví sledovat vývoj tuzemského hospodářství skrze ukazatel hrubá přidaná hodnota (HPH). Podle Českého statistického úřadu jde totiž o veličinu, která představuje skutečnou nově vytvořenou hodnotu v ekonomice. Od HDP se liší saldem čistých daní z produktů. HPH se tedy rovná HDP minus rozdíl nepřímých daní a dotací podnikatelům.

A vzhledem k tomu, že se v souvislosti s energetickou krizí všelijak hýbalo s daněmi (spotřební daň z pohonných hmot a podobně) a současně se vyplácely podpory podnikatelům (kompenzace za vysoké ceny energií), je to právě HPH, která nám dává přesnější obrázek.

Hrubá přidaná hodnota se podle statistiků v prvním letošním kvartále meziročně zvýšila o 1,1 a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Všimněte si, jak velký rozdíl to je oproti HDP. To by opět potvrzovalo, že se české ekonomice daří výrazně lépe, než si myslíme. HPH rostla nejvíce v oboru informačních a komunikačních technologií (o 3,7 procenta mezičtvrtletně), naopak nejhlubší propad nastal v peněžnictví a pojišťovnictví (o 7 procent). V obchod, dopravy, ubytování a pohostinství se HPH mezičtvrtletně zvýšila o 1,5 procenta, ve zpracovatelském průmyslu dokonce o 2 procenta.

Určitý „zmatek“ v tomto ohledu bude panovat i v příštím roce. Pokud se podaří prosadit konsolidační balíček v podobě, jakou odsouhlasila vláda, dojde ke změnám sazeb DPH a zároveň se budou škrtat některé dotace. Nejspíše se také „vypnou“ kompenzace za vysoké ceny energií. Proto bude nutné i v nejbližších měsících sledovat vedle vývoje HDP také vývoj HPH. Vědomí rozdílu mezi oběma ukazateli bude důležité zejména pro tvůrce hospodářské politiky, kteří ji mají nastavovat tak, aby přispívala k hladkému ekonomickému růstu.

Roman Vykouřil, hlavní analytik společnosti Wonderinterest Trading s.r.o