Po roce od prvních dopadů ekonomického šoku z pandemie na nezaměstnanost data ukázala, že EU patří mezi premianty trhu práce. Vše přitom nasvědčuje tomu, že může brzy čelit opačnému problému, tedy akutnímu nedostatku pracovních sil napříč sektory hospodářství.

Před rokem také trhy práce zachvátily děsivé prognózy. Ve Spojených státech se počet lidí bez práce i míra nezaměstnanosti dostaly loni v dubnu dokonce na nejvyšší úrovně od Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Jenže evropský pracovní trh je poněkud jiný než ten americký, a tak jsme zde zažili zcela jiný vývoj.

Před vypuknutím pandemie se míra nezaměstnanosti jak v EU, tak v eurozóně nacházela na nejnižší úrovni od roku 2008, tedy těsně před propuknutím světové finanční a následně i ekonomické krize. Činila 7,5 procenta v případě eurozóny a ještě o necelý procentní bod níže v případě Evropské unie.

Lepší průběh než po finanční krizi

Náraz v podobě první vlny si vyžádal uzavření velké části hospodářství, v některých zemích, jako například v České republice, se odhadovalo, že se zastavila asi pětina ekonomiky. Evropské vlády se však na rozdíl od americké administrativy rozhodly předejít rapidnímu zvýšení nezaměstnanosti a urychleně přijaly programy na podporu udržení pracovních míst.

Původním cílem bylo zabránit vzestupu počtu lidí bez práce, později pak šlo hlavně o zpomalování tohoto nárůstu. S postupujícím časem bylo totiž stále jasnější, že koronavirová epidemie neřekla na loni na jaře poslední slovo a že je třeba počítat s nástupem druhé, možná třetí vlny. Některým podnikům, a to zejména v turistickém ruchu, pohostinství a ubytovacích službách, však klesly tržby natolik a na tak dlouhou dobu, že se plošnému propouštění nedokázaly vyhnout.

Výsledkem byl tedy pozvolný nárůst počtu nezaměstnaných i míry nezaměstnanosti prakticky ve všech zemích Evropské unie. Nezaměstnanost kulminovala na přelomu léta a podzimu loňského roku, a to kolem osmiprocentní hranice. Od té doby můžeme pozorovat mírný sestup, což lze vysvětlit přechodně zlepšeným hospodářským vývojem ve třetím čtvrtletí a časovým zpožděním, jímž se vývoj nezaměstnanosti obecně vyznačuje.

Postupující vakcinace dává naději

Ale mírný, leč setrvalý, pokles nezaměstnanosti pokračoval i v zimním období, přestože sektor turistického ruchu dostal další ránu v podobě faktické nerealizace zimní turistické sezóny. Dá se to vysvětlit tím, že další lidé už v postižených odvětvích nepřicházeli o práci, jelikož bylo dosaženo pomyslného dna. S nástupem jarních měsíců se pak začaly rozbíhat sezónní práce a část pracovní síly začala vykonávat jiné profese než před nástupem pandemie.

Výhled pro příští měsíce je tudíž poměrně optimistický. Očkování obyvatelstva v EU postupuje poměrně úspěšně a v posledních týdnech rychlilo, což přibližuje termín, kdy se zcela otevřou ty sektory ekonomiky, jež řadu měsíců setrvaly zavřené. Škody se však budou sčítat až po zkrocení pandemie, a tak je velmi pravděpodobné, že část podniků z trhu definitivně odešla. V takových případech bude nějakou dobu trvat, než uvolněnou pracovní sílu bude schopna ekonomika opět absorbovat.

Míra nezaměstnanosti každopádně ani zdaleka nedosáhla úrovní, k nimž se dostala po finanční a ekonomické krizi před deseti lety. Tehdy nezaměstnanost v eurozóně přesáhla 12 procent, nyní se dostala jen mírně nad 8 procent. V případě Evropské unie jako celku byly hodnoty ještě asi o procentní bod nižší.

Česko mezi nejlepšími

Vůbec nejlépe pandemii přestál trh práce v Polsku. Tamní míra nezaměstnanosti se v březnu meziročně zvýšila 3 na 3,1 procenta a počet nezaměstnaných se zvýšil jen asi o 30 tisíc. Druhý nejlepší výsledek zaznamenala Česká republika, kde za rok pandemie přibylo asi 70 tisíc nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti vzrostla z necelých dvou na 3,2 procenta.

Naopak nejhůře se nákaza podepsala na pracovních trzích jižního křídla EU, jako je Španělsko, Itálie nebo Řecko, kde nezaměstnanost vystoupala na dvouciferné hodnoty. Poměrně překvapivé výsledky vykázalo Švédsko nebo Francie. Zatímco ve Švédsku nezaměstnanost vzrostla bezmála o dva procentní body na 9,1 procenta letos v březnu, Francie dokázala svou nezaměstnanost udržet pod osmi procenty. Přitom právě Francie dlouhodobě patřila k zemím, kde 10procentní míra nezaměstnanosti není nic neobvyklého.

Nebudou lidi?

Vedle tempa otevírání ekonomiky a rychlosti jejího oživení bude klíčovou roli hrát prostupnost hranic mezi zeměmi, neboť právě služby v odvětvích spojených s turistickým ruchem bude to, co může zejména v létě ekonomické zotavení urychlit.

Zvláštním faktorem vývoje na trhu práce tak brzy bude i disproporce mezi proočkovanou EU a okolím, kterém na tom může být hůře. Zatímco Česka se ve smyslu pracovní síly může nejvíce týkat nejistý vývoj epidemie na Ukrajině, pak podobné rozevírající nůžky spojené s hermetickým uzavřením mohou postihnout příliv pracovních sil ze severní Afriky, Turecky a Blízkého východu či států střední a jižní Asie.

Zda bude „pevnost Evropa“ s větší izolací ze zdravotních důvodů pro kvalitu života spíše přínosem než újmou, ukáže teprve čas.

Roman Vykouřil, jednatel Wonderinterest Trading s.r.o.

Wonderinterest Trading s.r.o., držitel registrace vydané Českou národní bankou, propaguje investiční služby zastoupeného obchodníka, společnosti Wonderinterest Trading Ltd, zprostředkování uzavření smlouvy mezi investiční společností a zákazníkem, a poskytuje administrativní a technickou podporu těmto investičním službám.

Více informací na https://wonderinteresttrading.cz/.

Upozornění na rizika: Obchodování na kapitálových trzích je rizikové a Vaše celá investice může být vystavena riziku