Vývoj schodku státního rozpočtu se od ledna do května tohoto roku vyvíjel hrozivě. Za prvních pět měsíců byl plánovaný deficit na celý letošní rok vyčerpán z 92 procent. Pokladní plnění za červen a červenec však obavy poněkud zmírnilo, státní rozpočet totiž v těchto dvou měsících vykázal přebytek. Přílišný optimismus ale není na místě.

Když ministerstvo financí oznámilo výsledek hospodaření státu za první dva měsíce letošního roku, vypadalo to s dodržením naplánovaného schodku státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun za celý letošní rok velmi „nahnutě“. Deficit ke konci února bezmála 120 miliard korun nevěštil nic dobrého. Ještě horší číslo úřad Zbyňka Stanjury zveřejnil ke konci května – schodek 271,4 miliardy korun.

Na druhou stranu ministerstvo financí argumentuje tím, že rozpočtové saldo se během roku nevyvíjí rovnoměrně. Stát jednak řadu výdajů předfinancoval (zejména v sociální oblasti), jednak měly (a stále mají) přitéct významnější příjmy v dalších měsících.

To se do jisté míry naplnilo již ke konci června a potvrdilo ke konci července. Státní rozpočet vyinkasoval meziročně přes 33 miliard navíc z daní z příjmů právnických a fyzických osob. Současně začaly státní kasu plnit i odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Schodek státního rozpočtu se tak v červnu snížil na 215,4 a v červenci dokonce na 214,1 miliardy korun. Jinak řečeno stát v červnu a červenci hospodařil s přebytkem.

Vedle toho stále ještě nepřitekla jediná koruna z takzvané windfall tax, jejíž první zálohy stát uvidí v září. Ve stejném období stát získá také příjem z dividend energetické společnosti ČEZ, a to v objemu 54 miliard korun.

Ve světle údajů za červen a červenec a očekávání dalších příjmů v příštích měsících by se mohlo zdát, že se nakonec podaří udržet schodek státního rozpočtu pod 300 miliardami korun.[1] Jenže přílišný optimismus není podle analýzy Wonderinterest Trading na místě. Bilance státního rozpočtu je totiž i ve zbytku roku zatížena řadou neznámých, a to jak na příjmové, tak na výdajové straně. Vedle toho státu nyní výrazně pomáhají peníze, které k nám tečou z Evropské unie.

Jednou z velkých neznámých na výdajové straně je objem kompenzací výrobcům elektřiny za cenové stropy, které pro tento rok nastavil stát. Za ně stát dosud utratil přes 44 miliard korun. Otázkou je, zda se podaří jejich celkový objem udržet nižší, anebo stát vyplatí celou plánovanou sumu kolem 100 miliard korun.[2]

Druhou velkou neznámou je výnos z již zmíněné windfall tax. Ministerstvo financí v rozpočtovém plánu ne letošní rok počítá se sumou 85 miliard korun. Jenže vzhledem k tomu, že největším plátcem nejspíše bude skupina ČEZ, kdežto ostatní firmy na této dani odvedou řádově méně, je pravděpodobné, že výnos z windfall tax bude podstatně nižší. Kolik to přesně bude, není v tuto chvíli schopen nikdo říci. Budeme si skutečně muset počkat na plnění rozpočtu ke konci září, až začnou proudit první zálohy. Rozpočtový schodek tak spíše 295miliardový plán překročí. Za konzervativní odhad se dá považovat deficit někde kolem 340 až 360 miliard korun.[3]

V neposlední řadě je také třeba připomenout, že při sledování vývoje hospodaření státního rozpočtu je třeba věnovat pozornost hned dvěma číslům. První z nich vyjadřuje rozpočtovou bilanci bez vlivu finančních vztahů k Evropské unii (tedy bez evropských peněz), druhé pak včetně těchto vztahů. Zatímco loni ministerstvo financí kladlo důraz na schodek bez peněz z EU, letos se dá očekávat, že bude dáván na odiv výsledek včetně peněz z EU. Nehledejme v tom nic složitého. Jde pouze o sbírání politických bodů, a tedy mediální prezentaci toho lepšího ze dvou možných výsledků. Pokud bychom totiž peníze z evropských rozpočtů nebrali v potaz už v červenci, schodek by bylo o 36,1 miliardy korun větší.

Hospodaření státního rozpočtu ke konci června 2023 (v mld. Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Roman Vykouřil, Analytik společnosti Wonderinterest Trading s.r.o

[1,2,3] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, které mohou být nepřesné, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které se dají těžko předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.