Česká koruna vůči euru od poloviny dubna zpevnila zhruba o dvě procenta, vůči dolaru získala skoro pět procent.* U tuzemské měny tak můžeme pozorovat vývoj, kterého jsme byli svědky naposledy na přelomu let 2022 a 2023. Zda se nastolený trend udrží, zjistíme už poměrně záhy. V první červnový čtvrtek totiž o úrokových sazbách bude rozhodovat Evropská centrální banka. A ta je připravena k jejich snižování.

Od dubna loňského roku jsme mohli pozorovat, jak česká koruna nepřetržitě ztrácí vůči euru, a střídavě oblačno bylo i na koruno-dolarovém trhu. Jenže před přibližně pěti týdny se depreciační trend zastavil a tuzemská měna si začala vůči oběma hlavním měnám připisovat zisky. Vůči euru je nyní koruna silnější asi o dvě procenta než v polovině dubna, dolar mohou tuzemci nakoupit laciněji dokonce až o pět procent.*

Jak lze obrat vysvětlit? Zřejmě nejvýraznějším faktorem je stále silnější očekávání, že Evropská centrální banka konečně přistoupí ke snižování svých úrokových sazeb, čímž by došlo k opětovnému mírnému zvětšení úrokového diferenciálu mezi korunovými a eurovými aktivy.[1] Sazby totiž doposud snižovala jen Česká národní banka, zatímco ECB svou základní sazbu drží od září 2023 na úrovni 4,5 procenta. To je vůbec nejvíce v její dosavadní historii.

Když tedy ČNB loni v prosinci své sazby poprvé od června 2022 snížila, koruna se stala méně atraktivní pro investory, kteří se rozhodují právě mezi korunovými a eurovými aktivy. Další snížení sazeb v únoru, březnu i květnu ze strany ČNB pomyslné úrokové nůžky mezi „koruno-zónou“ a eurozónou jen přivřelo.

Jenže takový stav nemůže trvat do nekonečna. Na devizovém trhu, kde se obchoduje koruna proti euru, tak již nějakou dobu narůstá přesvědčení, že své sazby začne snižovat i Evropská centrální banka, a tím se úrokový diferenciál mezi českou ekonomikou a eurozónou opět mírně zvětší.

Zda se tak opravdu stane, se dozvíme již ve čtvrtek 6. června, kdy ECB o úrokových sazbách bude rozhodovat. A poslední vyjádření hlavního ekonoma ECB Philipa Lanea jen potvrzuje všeobecnou náladu na trzích. Dá se tedy předpokládat, že ECB své sazby skutečně sníží, což by mělo hrát české koruně do karet.[2]

Otázkou pak jen zůstává, jak mocné snížení úrokových sazeb ECB bude. Zda v souladu s očekáváním trhu, zda za ním zůstane, nebo zda jej předčí a ECB sazby pošle níže, než si trhy v současné době myslí. Podle toho lze očekávat i další vývoj kurzu české koruny. Zatímco menší než očekávané snížení sazeb ECB by korunu zřejmě přimělo k mírnému oslabení, razantnější snížení sazeb by naopak mohlo současný zpevňující trend koruny vůči euru potvrdit.[3]

Z dlouhodobého hlediska ale kurz koruny vůči euru ovlivňují jiné faktory než úrokový diferenciál. A to především reálná ekonomická konvergence Česka k eurozóně, včetně konvergence cenových hladin. V obou případech se tuzemská ekonomika k „eurolandu“ blíží, koruna tak vůči euru z dlouhodobého hlediska bude mít tendenci spíše sílit.

Kurs koruny vůči euru za poslední tři měsíce*

Zdroj: Patria.cz *

Roman Vykouřil, hlavní analytik společnosti Wonderinterest Trading s.r.o.

* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.

[1,2,3] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, které mohou být nepřesné, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které se dají těžko předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.