Pandemie koronaviru, která v Evropě propukla na jaře roku 2020, vnesla do naší hospodářské reality fenomén, s nímž se potýkáme dodnes. Jde o mimořádně vysokou míru nejistoty, s jakou jsme schopni odhadovat ekonomický vývoj země. A to nejen na vzdálené, ale i velmi blízké období. Vývoj makroekonomických predikcí pro Česko za poslední rok, které porovnal Wonderinterest Trading, to jen dokazuje.

Když se nejen česká ekonomika začala zotavovat z negativních dopadů pandemie koronaviru, zdálo se, že předpandemické hospodářské úrovně bude dosaženo poměrně brzy. Jenže už během roku 2021 se projevovaly některé obtíže, kvůli kterým se celkové zotavení po zdravotnické krizi vzdalovalo. Pandemie narušila či zpřetrhala globální dodavatelsko-odběratelské řetězce, a tak řada průmyslových odvětví nebyla schopna pružně reagovat na vzestup poptávky, která byla tlumena sérií uzávěr z důvodu zamezení šíření viru.

To se týkalo také energetického sektoru, a tak již na přelomu let 2021 a 2022 jsme mohli být svědky prudkého růstu cen energetických komodit, zejména elektřiny a zemního plynu. Přesto první makroekonomické predikce roku 2022 počítaly se solidním růstem reálného hrubého domácího produktu České republiky. Ministerstvo financí odhadovalo růst ve výši 3,1, Česká národní banka ve výši rovných tří procent.

Tou dobou si však jen málokdo dovedl představit, že v posledním únorovém týdnu Ruská federace přepadne sousední Ukrajinu a na evropském kontinentu se rozhoří válečný konflikt, který je svou intenzitou, rozsahem i brutalitou nejhorší od konce druhé světové války. Ruská vojenská agrese však měla a má své hospodářské dopady s přesahem daleko za hranice území, na němž válka probíhá.

Ruku v ruce s konvenční válkou naplno propukla energetická válka, v níž se Rusko snažilo využít své dominantní postavení v zásobování Evropy zemním plynem a ropou. Bezprostřední reakcí tak bylo masivní skokové zdražení energií a pohonných hmot. Obě zmíněné instituce, tedy jak ministerstvo financí, tak Česká národní banka, tyto události zohlednily ve svých jarních makroekonomických prognózách.

Úřad Zbyňka Stanjury zhoršil v dubnu předpověď ekonomického růstu pro rok 2022 na pouhého 1,2 procenta s tím, že v roce 2023 ekonomika poroste svižněji, a to o 3,6 procenta. ČNB krátce nato rovněž vydala korigovanou prognózu. S ministerstvem financí se shodovala na hospodářském růstu v roce 2023, avšak pro rok 2022 zhoršila svou předpověď vývoje HDP na 0,8 procenta.

Jaro a začátek léta přinesly určité zpřehlednění situace jak na ukrajinském bojišti, tak na energetických trzích. Ukázalo se, že ekonomika je schopna vnější šoky poměrně solidně absorbovat, a tak ministerstvo financí i ČNB zlepšily odhad vývoje české ekonomiky v roce 2022 a negativní dopady „přesunuly“ až na rok 2023. Podle aktuálních predikcí by česká ekonomika měla v roce 2023 čelit mírné hospodářské recesi v řádu několika desetin procent HDP. ČNB pak očekává, že se česká ekonomika vrátí k růstu v roce 2024.

Roman Vykouřil, analytik společnosti Wonderinterest Trading s.r.o.